aktivita ve spánkovém režimu (návrat do prázdnin)
----Spřáteluju TU----
Chceš udělat video (amv)? ZDE
Něco nefunguje?? ZDE
Nějaké nové anime na přání? ZDE
Chybí ti tu něco? ZDE
:'(....Ty jsi jediný problém (zpracovává se)
Quote of the week: "Tears are words the heart can't say."
"Simple but effective"

Americká limonáda

27. června 2015 v 16:25 | Mary-berry
Nejsem schopna poskládat jedinou větu, která by obsahovala kousek z toho, co se chystám napsat. Moc to nedává smysl, co? Inu, posedávám v kavárně, vychutnávám si americkou limonádu, když v tom mi to prachobyčejné nicnedělání připomene, abych po měsíci zkusila přidat něco na blog. A tak se dostáváme k tomu, proč se článek jmenuje americká limonáda, já sedím u klávesnice a uvažuju, jak zformulovat další slova.
Nafocené přírůstky, rozepsané recenze a další skončily v notebooku, který se rozhodl nespolupracovat - se mnou, vystudované techniky naopak poslouchá na slovo. I tak to ale bude chvíli trvat, než se zase skamarádíme. Zkrátka, nemám to v hlavě v pořádku a právě jsem se vám snažila vysvětlit, že ještě pár dní mít nebudu.
Aby článek nebyl zcela zbytečný, chystá se menší soutěž o drobnosti, jako jsou záložky a stužky popsané citáty. Tak sledujte blog. Teď mi odchází i baterie, holt tablet nevydrží tolik co počítač.

P.S. Obrázky osvěžující limonády ani jiné bohužel nebudou. Vybitá baterie a skutečnost, že se nechcu chovat jako Srbky, které u nás letos byly na výměném pobytě a na veřejnosti si fotitily jídlo z Kauflandu... no, řekněme, že je to dostatečný důvod, proč ukončit první příspěvek za měsíc červen.
 

Anime: Tsubasa Chronicle

14. května 2015 v 22:05 | Mary-berry |  Anime


žánr: romantika, (komedie), fantasy, sci-fi, bishounen, shounen, akční, dobrodružství; podle mangy
rok vydání: 2005
počet epizod: 1/26 + 2/26 + OVA/3 - Tsubasa Tokyo Revelations + OVA/2 - Tsubasa Shunraiki + film: Tsubasa chronicle - The Princess of the Birdcage Land
ukázka:
děj: Sakura, princezna Clow a Syaoran, syn archeologa, se znají už od plenek a tak dlouho spolu taky kamarádí. Není tedy divu, že k sobě chovají hluboké city, které dělí jen společenské postavení a strach z neopětované lásky. V den, kdy Sakura najde odvahu svěřit své city tomu, koho miluje, ji postihne zvláštní kletba: její vzpomínky se roztříští v nespočet sněhově bílých pírek, které se rozletí do různých dimenzí ležících neznámo kde. Sakura nato upadne do kómatu a zdá se, že díky Syaoranovi tak tak unikla smrti. Od čarodějky dimenzí, Yuuko, se chlapec dozví, jak může zachránit svou umírající princeznu. Ale nic není zadarmo a čarodějka bude chtít na oplátku to nejcennější, co jí může nabídnout. A tak Syaoran obětuje své přátelství se Sakurou, aby vrátil život dívce, která si po probuzení na něj nebude pamatovat.
Na dobrodružství za ztracenými vzpomínkami hrdiny doprovází čaroděj Fye (Fay, Fai... nevím přesně, jaké jméno má zapsáno v rodném listě, protože mu každá země říká jinak), věčně otrávený bojovník Kurogane a malá Mokona.

Recenze: Dveře do prázdnoty - Victoria Schwabová | The funny thing about armor...

3. května 2015 v 9:15 | Mary-berry
Žánr: fantasy, romantika, YA
Díl: 2/? (The Archived) + 2.5
Originální název: The Unbound
Počet stran: 328
Vazba: hardback + přebal
Rok vydání: 2014/09
Nakladatelství: CooBoo
Anotace: Mackenzie Bishopová vede dvojí život. Není pouze normální studentkou střední školy, ale také Správkyní v Archivu, v tajuplném místě, kam odcházejí spát Historie zemřelých lidí. Mac nastoupí na Hydeskou střední a snaží se dostat svůj život do tak normálních kolejí, jak je to jen možné po tom, co se v Archivu stalo přes minulé léto. Ale nějak se jí to nedaří. Pronásledují ji zlé sny. Mac ví, že minulost je minulost a že jí už nemůže ublížit, ale vše se zdá tak skutečné. A když si povšimne, že se noční můry vkrádají do její mysli i ve dne, začne se obávat, jestli je doopravdy v bezpečí… Mezitím se v jejím okolí ztrácejí beze stopy lidé a jediné, co je spojuje, je to, že naposledy viděli Mackenzie. Kdo za tím vším stojí? A jakou roli v tom hraje Archiv? Mac se to pokusí zjistit, ale riskuje u toho své Správcovství, vymazání vzpomínek, a dokonce i svůj život.
The funny thing about armor is that it doesn't just keep other people out. It keeps us in. We build it up around us, not realizing that we're trapping ourselves.

Minule… No jo, slova na dnešní recenzi ze své hlavy vytahuju měsíce a uplynuly měsíce další od té poslední, za což se moc omlouvám! Takže znovu od začátku: Minule… Kdysi dávno - ne, hodně dávno, za sedmero domy, za nimiž stály stromy a hřměly hromy, byla řeč o polobohyni beze snů, o které ještě nějaké to slovo padne. Nedávno jsem totiž zhltla závěrečný díl této polobožské trilogie. Dneska se však okrajově ponořím do života Správkyně, jež mučí sny vyvolané vzpomínkami na pohledného, ale ne tak docela živého Owena Chrise Clarka.
 


Unboxing #10 | Maturitní zvyky

30. dubna 2015 v 23:45 | Mary-berry |  Unboxing

Zdravím! A jak jinak, než po dlouhé době. V posledních dnech mi škola dává pořádné kapky jedu a to ani nemusím být v maturitním ročníku. Trochu z cesty, ale všem maturantům upřímně hodně štěstí, nezávidím, ale věřte, závidět budu, až ji uděláte. Následující řádky jsem věnovala svým citovým výlevům, takže vám radím, raději to přeskočte. Jen jsem to potřebovala ze sebe dostat.

Předpokládám, že ve většině středních škol probíhalo poslední zvonění, což je super akce (možná i zábavnější než zvaní na "stužkáč") až na to příliš otravné žebrání. Nemám pro to pochopení, třebaže mě to za chvíli čeká taky. Pár drobných mi nedělá problém obětovat, ale nesnesu, když k tomu někdo použije vcelku drsné domáhající prostředky. Asi se maturantům v tento den nevyhnu, protože jsou schopni pokrýt pomalu doslova každý centimetr čtvereční této planety. Znáte ze svých zkušeností určitě taky. Já jsem jenom z osobních důvodů zrovna hodně přecitlivělá.
Když na vás čekají na cestě do školy, další před nádražím, ve vlaku, před nádražím, před autobusovým nádražím a pronásledují vás až ke škole, kde vybírají ve dveřích hlavních i těmi za nimi vstupné, a vy si pak oddechnete, že jste vyvázli jen trochu zasmrádlí octem + divným parfémem + Okenou (ano, tím čistícím prostředkem), protože doufáte, že jste už prošli přes všechny překážky, ale záhy však po schodech do šatny potkáte další takové a cestou zpátky ty samé, kteří chtějí to samé, ve třídě to za pár minut začne nanovo, přičemž je profesor tak tak vypakuje, vy stále pociťujete tepání v hlavě z nedávného útoku spolužáka na vás (detaily raději vynechám), tak máte chuť jim ty spreje vyrvat z ruky a omlátit je jimi a horší věci. Po roce nás se spolužačkou konečně napadlo vzít si taky něco na ně a vyhrožovat, že pokud nám nedají peníze a pokoj, dočkají se taky osvěžující očisty. Svým skvělým proslovem, kterým jsme zabili dvě vyučovací hodiny, si to fakt nevyžehlili. Stejně mi po nich bude smutno.

Jak jste se zatím měli vy? Já jsem mimo jiné zjistila, že Holanďané dost dobře bez námahy (stačí, když otevřou pusu) umí napodobit kačení zvuk, na vlastní oči spatřila Lazara, absolvovaka se Srby a třídou exkurzi do Vídně, kde jsem si dala suchého Sachra, seděla v dětské autosedačce, a to je tak všechno, na co si vzpomenu, nechcu-li se moc namáhat. Teď jsem si už jen připravila delší proces rozbalování.
Bolestné za bolavé bříško a následující dny, které budou všechno, jen ne příjemné.

Objednávala jsem z Beletrie, pokud vás to zajímá. Rozhodli se vyklidit sklad, takže tam momentálně mají výhodné nabídky, co se týče ceny, které souhrně nazvali jarním úklidem. Stejnou akci najdete i u Mobi, poněvadž obě knihkupectví čerpají ze skladu Ládví.

"Read a book & have a mint"

19. dubna 2015 v 13:45 | Mary-berry
Mám pocit, že se mi každou chvílí rozskočí hlava a jediný silnější náraz způsobí explozi orgánu, který chrání jen lebka. To samozřejmě není vysvětlení pro moji dvoutýdenní neaktivitu, i když je pravda, že za celý život jsem se po zdravotní stránce hůř necítila. Že umírám, je nejspíš unáhlené tvrzení, ale nepřekvapilo by mě, kdyby mi na mozku našli nádor nebo něco podobného, co by odhalilo příčinu od středy pravidelné nevolnosti, bolesti hlavy a závrati. Mamka se domnívá, že za můj stav můžou knížky, internet a nedostatečný příjem potravy. Jak jinak. Na co jiného to svést, když jste moje matka?
Kromě mého zmučeného těla, které údajně pořádně nekrmím a které jsem vytahovat vůbec nechtěla, jsem se s vámi chtěla hlavně podělit o kousek Německa. Další fotky budu postupně přidávat, až se úspěšně nahrají, což bude bůhví kdy. Takže z toho možná nic nebude. Aby nedošlo k nedorozumění, na týden se k našim sousedům nastěhovala ségra, ne já. Ke všemu ne poprvé, zato já jeho hranice ani jednou nepřekročila. Tomu teda říkám spravedlnost! Příští týden sice jedu do Vídně, ale... hlavní město Rakouska už jsem párkrát prozkoumala, a zkrátka, po několikáté vás i sebeúžasnější místa omrzí. Nepřidává tomu ani skutečnost, že v den, kdy odjíždím z republiky (tj. 23.4.), probíhá akce Knihy mají zelenou...

Bylo toho víc, ale je vám jasné, že dlouho to vydržet nemohlo, když jsem s jídlem v jedné místnosti já, což dokazuje fotka níže. Kam se ztratilo to moje "jím zdravě"? Už se přestávám divit, proč je mi čím dál tím víc zle…

Snad dvě nejlepší věci, co mohla ségra přivést. Strašně se mi líbí ten nápis ONLY FOR READERS, který můžete při zvětšení lépe vidět na horní fotce na krabičce mátových bonbónů. Jsem asi divná, ale přesně z takové maličkosti (podle některých blbosti) mám obrovskou radost. Jen mě zarazila ta cena... Feuer und Stein je kapesní vydání předlohy seriálu, od něhož jsem tento týden viděla necelých 15 sekund, z nichž jsem pochytila, že se pravděpodobně jedná o historický seriál. Kdo Outlander sleduje, tak dejte vědět. Ráda bych zjistila víc.

První píseň od německé skupiny Luttenberger Klug, kterou jsem kdy slyšela. Jsem asi jediná z blízkého okolí, komu se jejich písničky líbí, takže nečekejte velký hit, který si budete neustále přehrávat.

Kam dál