aktivita ve spánkovém režimu (návrat do prázdnin)
----Spřáteluju TU----
Chceš udělat video (amv)? ZDE
Něco nefunguje?? ZDE
Nějaké nové anime na přání? ZDE
Chybí ti tu něco? ZDE
:'(....Ty jsi jediný problém (zpracovává se)
Quote of the week: "Tears are words the heart can't say."
"Simple but effective"

I've never been able to make only ONE choice.

28. ledna 2015 v 17:08 | Mary-berry |  Téma týdne
"Vyber si." Znamená to snad, že si smím protentokrát zvolit jakékoliv téma na Téma týdne a neobjeví se hejty, že nesplňuju zadání? V podstatě asi ano, že. Když se rozhodnu to tak interpretovat.

Hrůza, asi nikdy nevyrostu - myšleno jak výškově (někteří holt do vínku nedostali vzezření žirafy), tak i svým "stylem" psaní. Tři slova: ŠTVE-MĚ-TO. Snažím se zdokonalovat ve své stylistice (jak jste snad postřehli, zatím naopak selhávám, než byste zaznamenali pokrok hoden přirovnání k japonské technologii), no, samozřejmě i v té gramatické části mám co dohánět, abych se jednou mohla věnovat překladatelské činnosti, popř. hodně cestovat, přicházet do kontaktu s cizinci... Navíc téměř všichni toužíme dosáhnout určité úrovně dokonalosti, ne? Jeden z hlavních důvodů, proč jsem si blog vůbec zakládala. Blogování jsem přerušila v domnění, že rok pauzy mi přinese nějaký zlom, a že až se vrátím, za každou větou už nebudu nutně vkládat emotikonu a na konci zas dvě tečky, bez kterých prakticky moje články neexistovaly. Jsem si také vědoma skutečnosti, že před lety byly mé příspěvky založeny doslova na každé myšlence, která se mi v tom okamžiku honila hlavou, myšlenky typu: Páni, potkala jsem kluka. Dneska je Valentýn! Operovali mi trojku (zub, jo, aby nedošlo k nedorozumění). Nesnáším sníh, protože kluci mě vždycky povalí do sněhu. Jeden cigán mi na koupáku ukradl sluneční brýle... Nevím jak, ale přidala bych k tomu ještě svůj (pisklavý) hlásek. Kdo rád projíždí ty nejstarší články, slibuju mu, že u mě se rozhodně nasměje, a to vůbec ne lichotivým smíchem. Stydím se za ně a zároveň jsem ráda, tudíž jsem je dosud nesmazala, protože jsou jakýmsi zkřiveným odrazem mého vývoje.
Nikdy jsem nepocítila tu čistou jistotu bez žádných pochybností o svých rozhodnutích. S váhavou duší momentálně stále stojím na rozcestí a dívám se na různé cesty, které představují možnosti, kterých nikdy nevyužiju, protože nejsem schopna se vydat jen po jedné z nich. Těžko bych se rozčtvrtila a po kouscích nakonec šlapala po všech. Co tím chcu říct? Vcelku vzato asi nic světoborného. Jsem příliš hloubavý člověk, abych se spokojila pouze s málem. Přijde mi, že na tomto světě je pro mě vyhrazeno přemálo času. Potřebovala bych věčnost, teprve pak bych nelitovala, že jsem nakonec zahodila jazyky, které mě baví maximálně, kvůli předmětům, které si užívám jen z poloviny. Víte, zajímalo by mě, jak byste postupovali vy, kdyby se vám příčilo maturovat ze ZSV nebo dějepisu, ale zas by to znamenalo stezku, která zahrnuje jazyky, které nade vše milujete. Dali byste tedy přednost něčemu, co vám přináší částečnou radost (chemie, biologie), a tak získali cíl, nebo začali studovat nenáviděný předmět současně s tím nejmilejším? Jen tak na okraj, spíš mi dost ulevíte, když mi poradíte. Napsala jsem to, přestože vím, že v konečném je to moje rozhodnutí a sama bych měla vědět, co je pro mě nejlepší. Nepředpokládám taky, že najdete ideální řešení. Jeden návrh jsem dostala - a to zaměřit se na medicínu a pak pracovat v zahraničí. Sice krásná představa, ale celkem nereálná, co se týče mě a mých schopností.

Závěr, který z toho vyplývá? Vyberte si, jak budete moje dnešní zpracování chápat. Posuďte vlastní hlavou, jestli jste se právě dočetli něco zajímavého nebo aspoň smysluplného. Zamyslete se sami, zdali nechcete obohatit blogosféru svou přítomností, když existence mojí maličkosti je zbytečná a do života kohokoli (i toho svého) ničím nepřispívá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama